Britské trpasličí ponorky třídy X

Britské miniponorky třídy X měly být plavidly, které byly původně stavěny, aby potápěly nacistické velké a dobře vyzbrojené lodě. Nakonec však plnily jinou roli.
Britové si slibovali od těchto miniponorek, že dokáží na rozdíl od tradičních plavidel a zavedených metod boje na hladině způsobit nejsilnějším nacistickým válečným lodím značné ztráty. To se však nestalo a nakonec miniponorky třídy X  plnily spolehlivě jinou roli - připravily například ,,půdu" pro úspěšné vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944 či plnily různé diverzní mise.
Tajný vývoj miniponorek třídy X probíhal od roku 1942 v zátoce Loch Erisort ve Skotsku. V roce 1943 již byla zkonstruována první plavidla třídy X. Mohly se potopit do hloubky zhruba 90 metrů a byly schopné plout 960 kilometrů na hladině či 128 kilometrů pod ní. Miniponorka měla délku kolem 15 metrů a poháněl ji čtyřválcový dieselový motor Gardner 42 umožňující plavidlu dosáhnout rychlosti kolem 6,5 uzlů.
Osádku plavidla pak tvořili tři muži. Brzy k nim přibyl i čtvrtý člen posádky - potapěč, kvůli kterému byla instalována i přetlaková komora. Podmínky v miniponorce však byly nevyhovující, pobyt ve značně stísněném prostoru kladl vysoké nároky na psychiku posádky.
Miniponorka byla vyzbrojena dvěma náložemi, které byly upevněny po stranách trupu. Jako nosič sloužily pro tato plavidlo ,,standardní" ponorky.

K první operačnímu nasazení ,,trpasličích" ponorek došlo v září 1943 (operace Source). Měly zlikvidovat nacistické těžké válečné lodě na základně v Severním Norsku. Operace se zúčastnilo 6 miniponorek, ale pouze dvě dokázaly úspěšně umístit nálože pod bitevní loď Tirpitz, která byla sice poškozena, ale nepotopila se.
Další nasazení miniponorek se uskutečnilo v rámci operace Guidance v dubnu 1944. Cílem miniponorek bylo potopení plovoucího doku v Bergenu. ,,Špinavou práci" zde měla odvést miniponorka X-24, která však umístila nálože pod obchodní loď Bärenfels vedle doku. Loď se nakonec potopila, ale plovoucí dok utrpěl pouze malé škody. V září téhož roku proběhla operace znovu a v tomto případě se mise podařila.
Důležitou roli hrály miniponorky třídy X také při vylodění spojenců v Normandii 6. června 1944. Před operací plnily sledovací a hlídkovací úkoly a měly připravit ,,půdu" pro vylodění spojenců. V klíčový okamžik měly miniponorky X-20 a X-23 dát smluvený signál směrem k moři k vyloďovacím plavidlům, aby mohla jednoduše přistát na správné pláži a vyhnout se možným překážkám. 

Video: opuštěné ponorky

HMS X-24, Royal Navy Submarine Museum, Portsmouth Historic Dockyard 

Šest těchto ponorek (X-5 až X-10) zaútočilo v září 1943 při operaci Source na německou bitevní loď Tirpitz v norském Altenfjordu a dvěma z nich se podařilo uložit pod kýl německé lodi čtyři dvoutunové nálože amatolu, jejichž výbuch poškodil trup natolik, že Tirpitz nadále nebyl schopen bojové plavby na volném moři; všech šest ponorek bylo během akce ztraceno.
Ponorka X-24, vystavená v muzeu, zaútočila 15. dubna 1944 na plovoucí dok v norském Bergenu během operace Guidance. Posádka se ovšem nestrefila při ukládání náloží a omylem potopila nákladní loď Bärenfels, stojící vedle doku. Plovoucí dok vyvázl jen s lehkým poškozením a poslala ho ke dnu až nová mise ponorky X-24 o pět měsíců později.

motor X24

Ponorky typu X měly délku 51 stop a výtlak 27 tun, byly poháněny stejným dieselovým motorem jako londýnské autobusy, dosahovaly rychlosti 6 uzlů na hladině a 5 uzlů pod hladinou a mohly se ponořit do hloubky 300 stop. Maximální operační doba byla 10 dnů. Posádka čtyři muži.