Ponorky třídy S započaly svou kariéru již za První Světové války, do které ale nestihly výrazněji zasáhnout (Americké ponorkové loďstvo té doby vůbec nemělo větší vliv na válečné dění ). Celkem vzniky 4 skupiny, lišící se převážně použitým pohonným systémem, některá plavidla skupiny II měla navíc 1 zadní torpédomet. 
Část těchto ponorek byla v období mezi válkami sešrotována, několik se jich také potopilo při nehodách, ale většina se ještě v aktivní službě u Asijské flotily dočkala Druhé Světové války. Jejich první bojovou zkouškou byl ústup z Filipín a dalších ostrovù, obsazených Japonskem v první fázi války.
Čluny se však i přes jejich stáří dočkaly bojového nasazení u Asijské a Aleutské flotily až do roku 1943, kdy je bylo možné nahradit velkým počtem moderních ponorek tříd Gato nebo Balao. Ponorky třídy S byly poté převedeny k výcviku. Do té doby však, i přes jejich nedostatky dané hlavně malým dosahem a starými torpédomety, neumožňujícími odpalovat nová torpéda a nutností použít zastaralá torpéda Mk 10 z První Světové války, úspěšně sloužily převážně v obranných nebo prùzkumných misích.
Několik ponorek třídy S také operovalo v Atlantiku, přičemž některé z nich byly později propůjčeny Velké Británii nebo dalším evropským zemím, mj. Polsku. 

Třída Bass

USS Bass (SS-164)

Ponorky třídy Bass vstoupily do služby US Navy již počátkem dvacátých let jako nástupce neúspěšné dálkové třídy T. Z aktivní služby byly již roku 1937 vyřazeny. Za války nejprve bránily přístupy k Panamskému průplavu, poté byly přestavěny na zásobovací ponorky, avšak nikdy nebyly v této roli nasazeny do bojové akce. Ke konce války se používaly jako plavidla pro výcvik posádek a protiponorkových plavidel. Společně s třídou Cachalot, lišící se poněkud menšími rozměry, spolehlivějším pohonným systémem (hlavní nevýhoda třídy Bass) a novou velitelskou věží, bývá řazena do společné třídy V.

Třída Nautilus

USS Nautilus (SS-168)

Ponorky třídy Nautilus byly  završením vývoje ponorek třídy V (poslední ponorka této třídy, Dolphin, byla zklamáním a do boje nezasáhla).
ároveň byly s úctyhodným výtlakem téměř 4 000 tun pod hladinou největšími útočnými ponorkami US Navy až do éry jaderných ponorek. Díky své velikosti mohly nést úctyhodnou výzbroj a 32 torpéd a operovat daleko od základny.  Daní za jejich velikost ale byla, stejně jako u ostatních ponorek třídy V,  nízká maximální rychlost, minimální obratnost a těžká ovladatelnost. I přesto během deseti patrol oba typy potopily jedenáct japonských plavidel. Později byly díky své velikosti používány ke speciálním operacím, jako dopravě speciálních jednotek a komand nebo zásobování filipínských partyzánů.

USS Argonaut

Argonaut 1928


Argonaut 1942

Třída Porpoise vznikla koncem 30. let  jako základ budoucích tzv. Fleetboats - ponorek tříd Tambor, Gato a Tench, nejdůležitějších ponorek US Navy během války.  Byly také prvními americkými ponorkami s celosvařovanou kostrukcí, zvyšující odolnost trupu. Stejně jako předchozí americká plavidla trpěla poruchami pohonného systému, navíc byla vzhledem ke své velikosti dosti slabě vyzbrojena. Během války se z 10 lodí této třídy 4 potopily.

Třída Salmon/Sargo

USS Salmon (SS-182)

USS Saury (SS-189)


strojovna

Třída Salmon byla obdobou třídy Porpoise se silnější výzbrojí a vylepšeným pohonným systémem. Díky zvětšené kapacitě baterií měly také větší výdrž pod hladinou. 16 ponorek této třídy spolu s její menší variantou, třídou Sargo,  potopily celkem 106 lodí, včetně jedné japonské ponorky.  Ztraceny byly jen 4 ponorky, z toho jedna byla omylem potopena vlastním torpédoborcem. Původní ponorky  třídy Salmon měly špatně řešený systém přívodu vzduchu k motorům, který jednou způsobil potopení ponorky USS Squalus se ztrátou třetiny posádky. Loď byla později vyzdvižena a přejmenována na USS Sailfish. Závada byla na zbylých lodích opravena a ty sloužily během celé války s velkým úspěchem.

Třída Tambor/Gar

USS Tarpon (SS-175)

USS Tambor (SS-198)

USS Tautog (SS-199)

USS Gar (SS-206)

USS Grampus (SS-207)

Třída Gato/Balao/Tench

USS Tench (SS-417)

USS Cobia (SS-245) v roce 2009